Běh není droga, je zcela neškodný, dokud ho nevysadíte.
Vítám vás na stránkách běžeckého nadšence. Prezentuji zde ROZDĚLOVSKÝ ČTVRTMARATON, jeden ze závodů pořádaných Maratonklubem Kladno. Nahlédnout můžete do kapitolky TRÉNINK, kde jsou příklady maratonských tréninkových plánů z různých zdrojů a jejich komentář. ÚPLNÉ PTÁKOVINY jsou pokusem o „trochu jiný pohled“. ZAJÍMAVOSTI mají být čtením pro běžce o běžcích a sportu vůbec.
Příjemné běhání přeje Miloš Kmuníček
Knihu ROZBĚHNUTO... ROZBĚHNU TO s texty z tohoto webu (a nejen s nimi) je možo zakoupit na stránkách nakladatelství Prostřený stůl.
NOVINKY:
26.12. 2011 na Rajčeti ke shlédnutí dva výběry z Havaje a New Yorku:
22.12. 2011 Agenturní fotky z Hawaje ZDE
20.12.2011 Své zážitky a pocity z maratonu na Hawaji jsem popsal v několika krátkých kapitolách a pod názvem HAWAII je to umístěno ve stejnojmenné rubrice zde v Menu v levo dole,
odskočit přímo můžete zde
19.12.2011
Včera večer jsem sáhl po knížce Václava Havla a chvilku si četl. Třeba tohle ze Slova o slově:...dík zázraku slova víme asi lépe než ostatní živočichové, že toho ve skutečnosti víme velmi málo, totiž že existuje tajemství. Tváří v tvář tomuto tajemství - a cítíce zároveň onu pro nás téměř konstitutivní moc slova - pokoušíme se od nepaměti oslovit to, co je nám tímto tajemstvím zahaleno, a svým slovem to ovlivnit.
Rád se s panem prezidentem i když jen na dálku setkávám.
Miloš
18.10 2011
Křeče a tak vůbec
Mezi běžci se občas stočí řeč na křeče. Pochopitelně. Komu se něco zejména při dálce neozve, najmě v závěru maratonu? Osobně u mě někdy jo někdy ne. Takže co a jak?
Tuhle jsme vedli debatu nad ampulkou s nápisem Magnesium. Myslel jsem si, že to je to bílý, do čeho si sahají vzpěrači než uchopí činku nebo tyhleti sokolové, aby neulítli při veletoči z hrazdy. Ale Pavel Bříza povídal, že to má na křeče. Trochu mě to udivilo, protože sem si myslel, že spíš by se hodilo něco proti křečím, ale on to tak nemyslel, že. Ne že bych chtěl radit – i když i takoví jsou – ale na křeče to chce málo běhat a moc nepít. Ergo kladívko opačně proti křečím bych se rozumě zavodnil (bacha na moc čůrání, zase) a když je naběháno, tak selským rozumem se dá usuzovat, že organismus včetně nohou je zvyklý a křečuje později či třeba vůbec. Jestli pomůžou ty sole jako hořčíky (magnesium) sodíky (nátrium) či draslíky (kálcium) nevím, no říká se to. Když se v létě potím, tak dá rozum, že si musím přisolit. Stačí si líznout uschlý soli na tričku a je jasný, že v těle byla a už není. A třeba nervy prej fungujou jako nějaká sodnodraselná pumpa, což si moc nevím jak představit, ale nějaké ty jontíky (iontíky) tam běhaj a zase zpátky, aby vzrušily svaly kde je potřeba. Teda dokud to jde, když už je člověk tuhej, tak se zkrátka „nevzruší“, což je asi protimluv. No abych se nezamotal. A když říkám přisolit, myslím tak průběžně, při vlastním běhu bude asi pozdě, než ty soli někam doputují, to chce čas. Možná jsou rychlý, nevím, ale když solit, tak spíš pár dní předem, než se chystám odsolit. Taky si myslím, že náš organismus je na rozdíl od nás samých dost chytrý na to, že ví, kdy má dost a protože chce přežít, tak se má tendenci začít vypínat, což třeba ty křeče jsou ono. Stejně tak při totálním vyčerpání cukrů, teda toho glykogenu, první kolabuje mozek, a tělo se sesouvá v mdlobě k zemi, ale když se při tom pádu nešťastně nepraštíme do hlavy, tak přežijeme, protože omdlíme ještě před tím, než bychom vyčerpáním přestali dýchat, na což taky trochu té energie z glykogenu potřebujeme. Bez jídla vydržíme dlouho, bez pití pár dní, ale bez dechu jen pár minut. Ale to je jiná kapitola, vida, kam jsem se od křečí dostal. Jo ještě se nějak, co jsem vyčetl, neustálil názor na křeče v souvislosti s odbouráváním respektive neodbouráváním, přesněji řečenou s odbouráváním pomalejším než by bylo záhodno – té kyseliny mléčné, co je produktem toho jak ty svaly pracujou. Ono zvýšit toleranci k laktátu, abych to řekl učeně a nevypadal jako ňákej strejda, taky nebude na škodu. To znamená běhat víc a rychleji. A abych mohl běhat víc a rychleji, no to si taky mezi tím potřebuju odpočinout, protože jinak to přeženu, budu přetaženej a vemou mě křeče, ne.
8.9.2011 Čest památce sportovcům - hokejistům.
5.9. 2011 Povinnosti pořadatele
Návazně na víkendový masový běh v Praze, kde v horku několik běžců zkolabovalo, jsem se zamyslel nad postavením pořadatele. Nemyslím primárně na odpovědnost jako takovou, to je myslím "právně" odborně ještě o něčem jiném. Rozdělovský čtvrtmaraton je o něco delší desítka, takže mé úvahy se ubírají k této délce. Tedy několik souvisejících pořadatelských myšlenek:
1. Obecně závazné právní předpisy - přijímané námi volenými zástupci v parlamentu - neupravují (naštěstí) jak máme běhat. Svá pravidla má mezinárodní atletická asociace (buďme rádi že na rozdíl třeba od boxu je jen jedna), návazně pak naše asociace národní. Pro jí pořádané akce tato pravidla "fungují". Pro akce pořádané mimo rámec atletického svazu pak platí jistě to, že každý odpovídá za škodu kterou způsobí - a pokud tedy nedojde k porušení nějaké "závazné normy", tak asi zůstaneme u kritéria dobrých mravů, jinými slovy lze také mluvit o zdravém selském rozumu.
2. Termínovka mimodráhových běhů, svádí mi to říci Termínovka Iva Domanského, obsahuje na rok stovky běhů, z nichž drtivá většina je v délce do 15 kilometrů a až na vyjímky potvrzující pravidlo, není pořadateli připraveno a běžci očekáváno na trati žádné občerstvení, tedy pití o jídle nemluvě. Naopak ovšem stejně tak platí, že v cíli je možnost se napít zajištěna.
3. Dovoluji si tvrdit, že alespoň minimálně občas běhající (nebo jinak se pohybující) člověk nemůže při desítce zkolabovat kvůli nedostatku vody, pokud k obtížím dojde, jsou z jiné příčiny. Zásadně půjde o něco jako přehřátí díky kombinaci velkého horka a nepřivyklosti pohybu v teple. Případně o jiný, třeba dosud skrytý zdravotní problém. To ovšem pořadatel u závodníka neovlivní. Při velkém - mnohatisícovém - množství běžců je statisticky více než pravděpodobné, že se u někoho nějaké obtíže objeví. Zde více než mé amatérské úvahy by bylo na místě vyjádření lékaře.
4. Chtít po pořadateli běhu na deset kilometrů, aby zajistil hadici se sprchou v našich zeměpisných šířkách, je přitažené za vlasy - to snad lze očekávat někde na maratonu v tropech. Dobrý mrav a zdravý selský rozum však říká, že po doběhu bude každý mít chuť se napít, zejména když je zřejmé, že se ke své tašce s pitím nedostane díky davům hned. S tím souvisí i úvaha, že pití po doběhu je třeba zorganizovat tak, aby se k němu současně dostalo více lidí, protože tisíce kelímků se i z velké cisterny nenaplní za 5 minut.
Co tedy uvést na závěr? Na Rozdělovském čtvrtmaratonu občerstvovačka nebyla a nebude - běží se ovšem kolem dvou studánek, jejich aktuální nezávadnost neznám, občas ale (běžíc okolo) vidím, že si tam lidé pro vodu chodí. Po doběhu rozlévanou balenou vodu máme. Že se někomu udělá šoufl se ovšem vyloučit nedá.
Miloš
25. 8.: Statistika rozšířena o přehled traťových rekordů v jednotlivých kategoriích.
16. 8.: Další fotografie ze šestého ročníku: od Oldy Kopty, Alice Procházkové, Hany Pilgerové a Petra Švandy
13.8.2011 Aktualizována statistika
12.8.2011 Odkaz na fotky ze závodu zaslal Vláďa Dlouhý z Roudnice a budou tedy z dílny jeho doprovodného týmu - děkujeme:klikni zde
10.8.2010 Rovných 100 závodníků se postavilo na start letošního Rozdělovského čtvrtmaratonu. Výsledky jsou na: www.maratonkladno.cz , kde je již také odkaz na fotky Petra Švandy. Další fotografové na sebe také nedají jistě dlouho čekat, odkazy budou buď zde nebo také na stránkách Maratónklubu Kladno (www. maratonkladno.cz)
Celkovým vítězem se stal Kladenský atlet Ondřej Čadek časem 36:28, který předstihl vítěze dosavadních 6. ročníků domácího (MK Kladno) Pepu Podušku, ale traťový rekord mu nevzal (35:29). Josef Poduška coby celkově druhý vyhrál čtyřicátníky ( a to je letos v této kategorii naposled) a pozornost zaslouží celkově třetí plzeňák František Šika,který vévodí padesátníkům. A to v nejmladší kategorii do 39 se prezentovalo běžců nejvíce - 37, přesto kromě vítězného Ondry Čadka je jmenovaní "veteráni" nechali za sebou. Ženy zaznamenaly hned dva rekordy: vítězná žena Kateřina Kriegelová (VelkéLosiny) traťák, který vzala Gábině Rakové a jenž má nyní hodnotu 42:02 a druhým ženským nej je celkový počet účastnic a to 17, což ze sta startujících pro nás co umíme trojčlenku je" skoro" 20%.
Poděkování patří všem organizátorům, počínaje panem restauratérem Juppou ( renomovaná Restaurace U Admirála v Kladně Rozdělově), který závod nejen sponzoruje, ale vlastnoručně staví stan, kde máme zázemí, přes navigátory Karla Kozla s přítelkyní, neběžící kamarády z Maratónklubu Kladno Míru Urbance (a kamarádky) Alici Procházkovou, jejíž fotky se brzy objeví, Rudlu Kuseboucha s Mášou, Marušku Beránkovou, manžele Pánkovi, kteří všechny dosavadní ročníky "pochytali" v cíli, Oldu Koptu, dceru Janu a Gábinu nejen za prezenci, ale za pomoc při "všem okolo"...až po našeho prezidenta Františka Tůmu nejen za bleskové naťukání výsledků..o Ivo Domanském nemluvě, který je dobrou duší všech "pořádných" závodů, kam jak tak trochu doufáme i ten Rozdělovský čtvrtmaraton patří.
Děkuji za přízeň a příští rok ve stejnou dobu.
Miloš Kmuníček
8.8.2011 Předpověď počasí říká, že bude tak nějak pořád stejně jako je zatím celé léto, takže mraky, ale snad bez deště. Taky doufám, že značení "moukou" nespláchne voda. Úsek pod studánkou (4.-5.kilometr) bývá vlhčí, tak možná lépe vzít boty s nehlubokým vzorkem, aby nohy neztěžkly. Miloš
3.8.2011 Za týden ve středu 10.8.v 18:00 vyrazíme na trať čtvrmaratonu. Dnes jsem proběhl trasu a vypadá to dobře. I vlhká místa pod studánkou na 4. kilometru jsou dobrá. Pokud zase nějak vyrazně nezaprší, tak to bude o.k. Pod Kameňákem je vyvrácený strom zasahující větví do cesty, ale dá se lehce přeskočit a pokud jej nikdo neodstraní, tak bude tvrdit crossovou muziku. Zatím se mi nepodařilo dohnat hejného, aby odemkl zámek na bráně u startu, no snad ji nebudeme muset obíhat. Tak se těším, že se proběhneme. Miloš
6.6.2011 Aktualizována statistika Rozdělovského čtvrtmaratonu - v Menu vlevo
17.5. A JEŠTĚ K DESÍTCE
Jednak jsem v předchozím textu opomněl ženy a pak jsem taky sečetl, že ze 100 závodníků (náhodou takhle přesně) se pod 40 minut dostalo (včetně 2 žen) 28 běžců (a běžkyň), tedy 28%. A to mi přijde hodně. Dost dlouho mi trvalo, než jsem se dostal při svém běhání na čas 4:30 na kilometr a to jen na úsek jeden dva kilometry a cíl dostat Krušovickej soudek za 1:30, což je na dvacku právě těch 4:30, mi připadal strašně vzdálenej. A teď Lapák dalo z těch sta běžců pod 45 minut 63 závodníků (a závodnic, protože 7 žen), pěkných 63%.
A jak tedy ty ženy:
pod 40 min pod 42 pod 45
do 34 let 1 3 4
35-44 let 1 0 2
nad 45 let 0 0 1
dodejme, že ze sta účastníků celkem bylo žen 17, a 7 běželo pod 4:30 na kilometr.
16.5. VETERÁNI NA DESÍTCE
jen na okraj účastí i výkony povedené desítce na Lapáku jsem se podíval jak rychle to běháme. Pod 40 to v jednotlivých kategoriích vypadá takto:
do 39 let: 12 běžců
40 -49 let: 10
50-59 let: 3
60 + : 1
Za vypíchnutí stojí především 39:02 Standy Kovárníka v jeho 63 letech, Vaška Klose 37:46, kterému je 51, celkově nejlepší byl čerstvý čtyřicátník Slávek Švejdar 35:10, z mladejch Pavel Slepička 35:28, kterýmu také není už 20.
Takže je vidět, když tělo dovolí, že to jde a má smysl uvažovat i v pozdějším věku, že je ještě možnost se třeba i zlepšit, zejména pro nás, co jsme začali později a nemáme ty osobáky z doby " zamlada".
Miloš
13.5. 2011 NÁHODA?
Včerejší hokej Rusko - Kanada mě zase přivedl k myšlence, že to mohlo být klidně opačně. Ten výsledek. "Zase" říkám proto, že si častokrát při sledování nejen hokeje říkám, že při vyravnanosti soupeřů hraje významnou roli náhoda. Pořád šul nul, pak se to k někomu náhodně odrazí do dobré pozice a hned se komentáře posunou do polohy, jakou má mužstvo vnitřní sílu, soudržnost...zkušenost. No jak říkal vynálezce penicilinu Fleming : náhoda přeje jen duchům připraveným, tak platí, že aby se to k vám "náhodně odrazilo", tak je dobré to podpořit nějakým tím "tlakem", když nebudete před soupeřovou bránou často, tak šance nebezpečně vystřelit - i s trochou té náhody - logicky klesají.
Ale proč to sem píšu. No proto, že to naše běhaní si moc na štěstí nehraje. Zásadně při závodě mám pocit, že jsem to běžel právě na to, na co aktuálně mám. Tady mě žádné "štěstí či náhodička" nepopostrčí. Výsledkem je odraz toho, kolik toho člověk naběhá...kolik a jak kvalitně, teda když přidáme nějaké ty tempa a rychlosti. To jsou spojené nádoby. Moc nefandím těm řečem, že je to v hlavě...o vůli a tak. Když to nepodpoříš kilometráží a trochou potu, tak ti to žádná hlava ani vůle neuběhne. Jo, když chceš závod běžet na hranici svejch možností, tak se musíš jak se říká "zmáčknout" a to více či méně bolí, k tomu je třeba motivace třeba na osobák nebo že zkusím předběhnout Frantu či Pepu (jména jsem vybral čistě náhodně - ha ha) . Někdy se povede, že se chytnu někoho, kdo to běží tak, že se ještě udržím...kdybych běžel sám, tak bych trochu zpomalil, ale takhle se vyšťavím víc. Dokud mi nedojde, samozřejmě. Taky to jde přepálit a vytuhnout. No zkrátka to tak běháme na co se cítíme, že právě unesem, ale o náhodě to moc není.
2.5. 2011
Inspirace moukou. Tradiční Šulák, kterým oslavujeme lásky čas, tedy 1.květen, byl místo fáborků značen moukou. Tento způsob navigace se objevuje i jinde a má řadu kladů. Asi pohodlnější manipulace než s latexem, funguje i na površích, kde se barva nechytá, po závodě není třeba nic odstarňovat, mravenečkové se postarají. A hlavně - ekologicky bezproblémový, což má svou váhu. Prudký déšť může asi něco spláchnout, ale to barvu taky. Takže i na čtvrtmaratón to vypadá na mouku.
Jinak nás čeká dvojboj: Kačice v sobotu, šestka a v neděli Lány, sedmička, ženský půlsedmičky. Dá se to pojmout jako trénink tempovejch úseků rozloženej do dvou dnů - ha ha. Že bych nepřemejšlel o tom, že dvě rychlosti po sobě jsou výzvou, že se mě něco ozve, tak to přemejšlím. Když se Kačice nepovede, budu moci říkat, že jsem se šetřil na Lány a v Lánech že jsem se zatavil v Kačici. Alespoň tak nějak podobně to na startu obvykle říkají někteří "sedmilháři" a pak si to metou tři minuty na kilometr - no to trošku přeháním, ale jen trošku.
Miloš
5.4.2011 Je na čase, aby se čtvrtmaratonské stránky začaly v roce 2011 zase pomalu probouzet k životu. První vlaštovkou jsou fotky Jany, která nás přišla povzbudit a vyfotit do Prahy na "masovou akci". Včera jsem si proběhl část trasy čtvrtmaratonu a užil si klidu, ticha a lesní pohody. Takové ty odskoky do "pražské či jiné civilizace" stačí jednou za čas, ale zase je to něco jiného. Miloš
2. 4. 2011
ve fotogalerii přibyly fotky z dnešního pražského půlmaratonu
21.12.2010
Rozběhnuto...rozběhnut to (povídání o běhání) je knížka, která teď před koncem roku 2010 spatřila světlo světa a jsou v ní sebrány moje článečky zveřejňované na tomto webu či na stránkách Maratonklubu Kaldno, něco málo je v knížce z dosud nezveřejněného. V kapitolce "Blázni", myšleno blázni běžečtí, jsou v příloze uvedeni všichni ti, kteří se zúčastnili Rozdělovského čtvrtmaratonu a to včetně letošního ročníku 2010, je to přes 200 běhajících osůbek. Knížka je přes Kosmase distribuována do knihkupectví, ale konkrétní knihkupec ji musí objednat, což ne všichni udělají...ale řada již ano. Knížku budu pro případné zájemce "tahat" s sebou na naše závody. Další info je v Zajímavostech
Miloš